Sever Anglie

vítr, kameny, ticho

Místo, kde vítr mluví víc než lidé. Kameny, které tu stojí déle než paměť. Kruhy, které v sobě nesou něco, co se nedá vysvětlit.

Jen cítit.

Miluji tu přítomnost. Tak jako vždy, když sem přijedu. Jsem tu. Bosá v trávě. Mezi tichem a větrem. A na chvíli všechno dává smysl. Ne proto, že bych něco pochopila. Ale protože není potřeba chápat.

Tenhle kraj má v sobě zvláštní klid. Syrový a pravdivý. Když odejdeš z měst, Anglie se změní. Ztiší se. Změkne. A začne mluvit jinak. Právě tady si uvědomuju, že některá místa tě nezvou proto, abys je viděla. Ale proto, abys v nich byla. Aby ses jich dotkla. A vnímala je.

Do Lake District se vracím ráda. Je v něm něco, co se nedá popsat. Jen prožít. Jezera, hory, vítr… a kamenné kruhy, o jejichž příběhu se dnes můžeme jen domnívat. A možná je to tak v pořádku.

Tichá pozvánka

A tak tu jsem.
Teď a tady.
Pro sebe.
Možná i pro tebe.

A pokud tě tohle místo volá,
možná se sem jednou vydáš.

A možná…
tě jím ráda provedu.